Pittsburgh Penguins
Pittsburgh Penguins
Vstup do NHL: 5. června 1967
První sezóna: 1967-68
Stadion: Mellon Arena (16.940 diváků)
Stanley Cupy: 1991, 1992
Farma: Wilkes-Barre; Scranton Penguins; Wheeling Nail
GM: Ray Shero
Trenér: Michel Therrien
Kapitán:
Asistenti: Sydney Crosby, Sergej Gončar, Mark Recchi
Klub Penguins patří ke klubům, kteří v roce 1967 ukončili slavnou éru The Original Six a vstoupili do NHL. V Pittsburghu ale NHL nebylo žádnou novinkou asi před šedesáti lety zde hrál tým Pirates. Ten ale dlouho nevydržel a na hokej si zde museli počkat až do příchodu Penguins.
Pittsburgh se od začátku snažil hrát co nejofenzivněji a to se mu také dařilo. Hned v sezoně 1969-70 se probojovali do semifinále play-off. Poté se až do roku 1984 nestalo nic zajímavého. Klubu se ale moc nedařilo a tak právě na rok 1984 dostal první volbu v draftu.
To se stalo pro klub osudové. Objevil se totiž jakýsi Lemieux, který prý pobral více talentu než jakýsi Gretzky. Pittsburgh si tedy tohoto Lemieuxe vybral jako své číslo jedna a vše se začalo měnit. Lemieux byl ale na všechno v týmu sám jako teď například Alexandr Ovečkin u Capitals. Nikomu se do průmyslového města nechtělo a on sám to neutáhl. Až když vyhrál bodování celé NHL, tak se hvězdy začali dívat na Penguins jiným okem.
V týmu se postupně začali sbíhat Tom Barrass, Paul Coffey, Kevin Stevens, Mark Recchi, nebo Phil Bouraje. Lemieux ale byl stále klíčovou postavou celé hry Pittsburghu a tak když se zranil propadli se na celé dno své divize. Tehdy ještě Norrisovo divize.
Pak přišla další zlomová sezona. Pittsburgh draftoval Jaromíra Jágra a přišli Ron Francis.
Ze začátku to ale nevypadalo moc slibně. Lemieux byl znovu zraněný a Penguins nebyly na příčkách zaručující play-off. Vypadalo to opravdu špatně. Karta se ale obrátila po návratu Lemiuxe na posledních 26 zápasů. Tým přestal prohrávat a zázračně vyhrál divizy. Došli až do samotného finále, kde si snadno poradili s Minnesotou (tehdy ještě North Stars). Mimo jiný se jim podařilo vyhrát poslední zápas 8:0 (!)
Další ročník měl přinést další ovoce. Ale ještě před samým začátkem základní části se stala tragédie, když zemřel trenér Bob Johnson. Nakonec to ale nebylo tak špatné. Novým trenérem se stal Scotty Bowman – Nejúspěšnější trenér NHL všech dob. V této sezoně se také poprvé spekulovalo o přemístění týmu do jiného města. Majitel totiž byl vážně zadlužen. Nestalo se tak. Bohužel ale v té době nevěděli, že tyto problémy budou muset řešit ještě dvakrát. Vše se tedy vyřešilo a Penguins se podařilo obhájit titul, když porazili Chicago 4:0 na zápasy. V sezoně 1992-3 se jim dokonce vyhrát celou základní část. K poháru ale už potřetí za sebou nedošli.
Až do sezony 1995-6 Lemieuxe zkolila další zranění. Ještě o rok před tím, v zkrácené sezoně, vyhrál Jágr bodování. Ale až po návratu SuperMaria se mu začalo dařit naplno. Jejich spoluprace byla opravdu jedinečná. Mario Junior, jak se Jágrovi přezdívalo prožil svoji nejlepší sezonu v kariéře a Original Mario si připsal dalších 161 bodů. Oba dva obsadili první dvě příčky bodování i gólů celé NHL. Bohužel po vydařené části se dostali „jen“ do finále konference.
Další ročník přišel další šok. Lemieux oznámil svůj konec kariéry. S Penguins to vypadalo náhle opravdu zle. Jágr ho naštěstí dokázal alespoň trochu zastoupit a během tří let vyhrál třikrát kanadské bodování. V té době se z Pittsburghu stala česká kolonie. Trenérem se stal Ivan Hlinka. Hráli pak Jágr, Lang, Straka, Šlágr, Rozsíval, Melichar, Hrdina, Šimíček, Kraft a Beránek. A to se ještě spekulovalo o příchodu Čechmánka, Svobody, Rusinského, Dopity a Reichela.
Klub se začal přesto znovu hroutit. Znovu se vážně mluvilo o přestěhování klubu do jiného města. Přišel ale spasitel jménem Mario Lemieux. Koupil klub a jako většinový vlastník zabránil jeho přestěhování. Stal se bohem pro všechny fanoušky klubu. Aby toho nebylo málo tak se po zdravotních problémech vrátil na led a obnovil spolupráci s Jaromírem Jágrem. Zajímavé bylo, že již v té době bylo jeho číslo 66 dávno vyvěšeno pod stropem Mellon Arény. Jen díky tomu že se vrátil až v půlce sezony nevyhrál bodování on ale Jágr.
Finanční problémy museli ale začít razantně řešit. Nešlo to vyřešit jinak, než odchodem těch nejdražších a samozřejmě klíčových hráčů. Například odešel Straka do L. A., Kovaljov do N.Y., Lang do Washingtonu a samozřejmě nejvíce se toho namluvilo o odchodu Jágra také do Washingtonu.
Bez klíčových opor se samozřejmě více prohrávalo a to odskákal český trenér Ivan Hlinka. Novým se stal Rick Kehoe. I přes to Pittsburgh do play-off nepostoupil. V dalších dvou sezonách se dařilo ještě hůře. Pak přišla výluka a draftování Sidney Crosbyho. Všude se mluvilo o nové budoucnosti Penguins a většina znalců pasovala Pittsburgh na příštího držitele Stanley Cupu. V mužstvu se totiž měl sejít Lemieux a Pálffy, kteří měli zaučovat zelenáče Crosbyho. V obraně měl zářit Gončar a zaučovat Whitneyho. A brankář vypadal také docela slibně. Marc-Andre Fleury se měl střídat s Thibaultem. To se však nestalo a Penguins totálně vyhořeli. Stali se nejhorším týmem východní konference a Lemieux spolu s Pálffym nečekaně ukončili kariéru.
Tým je však složen z velmi mladých nadějných hráčů tak uvidíme za pár let. To už v týmu bude i Malkin s Staalem…
